Již 3.rokem probíhají námi organizované turnaje v nafukovací hale ve Zbuzanech.
Tato hala je velice specifická svými rozměry, všechny turnaje se zde hrají na 2 hřištích. S ohledem na netypické rozměry se zde dá hrát jak na šířku, tak i na délku.
Zpočátku oddělovala obě poloviny hřiště síť, která byla výborným “dělítkem” mezi hřišti a nedocházelo tak k narušování hry mezi hřišti. Bohužel ale děti se na síť věšely a ta následně trhala křehkou konstrukci haly. A tak majitel objektu síť z pochopitelných důvodů sundal.
Snažíme se domluvit s majitelem na jiném řešení oddělení hřišť, zatím bohužel bezvýsledně (věříme že ne na dlouho). Situaci jsme dlouho řešili tím, že mezi hřišti stáli či seděli diváci a hráči, čímž byla vytvořena jakási “živá” zeď mezi hřišti. Snažili jsme se o maximální využití plochy hřiště. I to však mělo své pro a proti.
Nespornou výhodou byl veliký rozměr hřiště, které dávalo prostor k využití zejména hry po stranách, kdy šířka byla téměř totožná jako délka hřiště.
Nevýhodou byla nutnost hrát na stranách ne na klasické čáry, ale na mety, které vymezovaly okraj hřiště. Neukáznění diváci totiž neustále stáli ve hřišti a bránili tak hráčům v možnosti využít výběhové zóny u postranních čar. Vytyčovací mety s sebou zase přinášely neustálé dohadování se diváků a trenérů s rozhodčími, zda byl míč 5 cm za neviditelnou čárou…
Daleko největší problém ale bylo zajištění bezpečnosti jak diváků, tak i hráčů, kteří se pohybovali v prostoru mezi hřišti. Několikrát se stalo, že při sledování děje na jednom hřišti přiletěl míč z druhého hřiště a dotyčného trefil do hlavy. A je jedno, zda byl trefený dospělý nebo dítě. V tu chvíli šlo o bezpečnost, která by měla být z hlediska pořadatele turnaje na prvním místě. Jednou se nám stalo, že trefil míč malého kluka s brýlemi. Ten se v daný okamžik akorát otočil a … ty brýle se mu ranou rozbily a poranily ho na obličeji. Tuto událost nelze jen tak přejít mávnutím ruky, tady jde o zdraví a bezpečnost.
Jednou z dalších drobných nevýhod je zde i to, že děcka zde nemají příliš prostoru při trávení času mezi zápasy. Často se stává, že si po stranách kopou, hází si s míčem, který často končí ve hřišti.
A tak jsme při turnajích mladší přípravky zkusili hrát na šířku. Hřiště jsou tam namalovaná, není důvod vytyčovat hřiště metami a také mimo hřiště je dostatečně veliký prostor pro trávení času mezi zápasy (což zejména u mladší přípravky bývá problém). Když jsme to chtěli jednou vrátit zpět, trenéři naopak chtěli, abychom hráli opět na šířku…
Dnes poprvé jsme na šířku hráli i při turnaji starší přípravky. Bylo to poprvé, chtěli jsme zkusit jak to bude fungovat (hráli jsme zde takto i turnaj mužů a bylo to naprosto v pohodě). Nutno říci, že hra byla plynulá, kluci si s tím poradili opravdu dobře a tím, že se hrálo na velké branky, i gólů padalo dost. Prostoru na hřišti bylo dostatek, nebylo to jen o soubojích (z čehož měli někteří trenéři před turnajem obavy). Bylo také dostatek prostoru okolo hřišť, aby si kluci mohli i mezi zápasy kopat a nemuseli tam jen tak sedět… Rodiče se ukázněně soustředili ve vymezeném prostoru, prostě turnaj proběhl bez sebemenších problémů. Bohužel ani to se všem nelíbilo…
Chápeme, že je velmi těžké se zavděčit všem a uspokojit všechny. Věříme, že průběh turnaje a strávený čas dal za pravdu nám, kterým jde zejména o bezpečnost jednotlivých účastníků (dětí, trenérů, rodičů, fanoušků), nám, kterým jde samozřejmě také o spokojenost jednotlivých mužstev…
Rádi bychom už příště měli k dispozici síť, která bude oddělovat na půlce hřiště jednotlivé hrací plochy, ale i bez toho se dá prožít fajn půlden na kvalitním turnaji (a když síť nebude, nenecháme si přeci pokazit náladu tím, že se nebude hrát na hřišti které si trenér přál). Zahrát si dobré zápasy, s různými soupeři a mít možnost si vyzkoušet, co se kluci naučili na trénincích a to na kvalitním povrchu, který v tomto ročním období většina ráda vyhledává, to je snad dost důležitý argument proč přijet znovu do Zbuzan na Náš turnaj. Podmínky jsou pro všechny stejné. Hřiště je pro všechny stejně široké, stejně dlouhé, míče jsou stejně kulaté… Jediné co neumíme ovlivnit (ale snažíme se zkvalitnit) jsou výkony rozhodčích. A to co už vůbec neumíme ovlivnit, to jsou výkony jednotlivých hráčů. Ale to by pak ani nebylo ono…